Omlouvám se ,ale potřebuji si trochu ulevit. Dnes je to již dlouhých 9 měsíců ,co mi odešel můj manžel moje všechno. Život bez něj vůbec nedávám
,.neumím bez něj žít. Všechny dny jsou stejné , jenom smutek a samota ,to snad už ani není život.Vím,že tu musím být pro své děti a vnoučat,která dědu milovaly ,ale je to moc těžké.Vůbec nevím, jak si se vším poradit ,jak se svým životem naložit, je mi vlastně čím dál,tím hůře. Po dlouhých 47 letech soužití teď nevím jak dál.Jestli to vůbec nějak půjde. Přála bych si být silná a dát to kvůli manželovi ,protože by z toho musel být špatný ,kdyby viděl jak se trápím,ale zatím mi to vůbec nejde. Já vím,že takových lidí se stejným osudem je hrozně moc a přeji všem hodně síly,protože jí budou moc potřebovat. Majka