Ahoj,tatinek mi zemrel na rakovinu pred 5ti lety doma v naruci a maminka mi umrela 19.9.2021 po dlouhem boji s rakovinou take v naruci doma.Jinak nez takto bych si to neprala ani ja ani oni.Bylo to velmi narocne,dramaticke,velmi bolestive a smutne,ale zaroven jakoby krasne....jen ty obrazy schranek bez dusi a.posledni.minuty pred smrti mam stale pred ocima...bylo to silne a ja vubec nechapu,ze jsem toto takto zvladla,ze mam v sobe tolik sily a lasky doprovodit takto rodice v poslednich minutach.....Zili jsme s maminkou spolu v jednom dome,prakticky nepretrzite cely muj zivot.Jsem stastna,ze nam byl dan nejaky cas navic,kdy se mamka rozhodla pro ulehcujici i kdyz tezkou operaci.Mohly jsme si rict plno veci a urcite vedela,ze delame maximum a jak moc ji milujeme.Nyni to bude 6 mesicu a ja mam najednou pocit,ze se vracim nekam na zacatek...je mi zase hur,placu po nocich a citim,ze mi chybi cim dal vic.Dum plny jejich veci,ktere cely zivot nashromazdovala,vsude jeji obleceni,proste jakoby tu stale byla se mnou.Nejsem schopna jeji obleceni nekam vyhodit..apod...protoze to mi paradoxne dava pocit jakehosi klidu.Ani nevim co je smysl meho psani sem...spis proste ze kdo nezazil odchod maminky,tak nemuze pochopit tu bolest a smutek...Mrzi me,ze moji pratele si mysli,ze jsem v poradku,ze je vse uz ok...v podstate nikdo se me nezepta na zcela jednoduche veci:"Jak se citis?Nepotrebujes se vypovidat?"Kazdy si jede sve uspechane a hekticke zivoty...ja to chapu,je takova doba a kdyz si o pomoc nereknu,tak nemuzou nic tusit...jen me to mrzi...ze tady po nocich placu a nikdo si neumi predstavit,ze se takto porad hodne trapim..Uz bych si prala byt nekde dal....ale zase jsem padla zpet na dno...Nejvice me dostanou vety typu:"ja jedu k nasim na kavu...ja jedu s mamkou nakupovat....vymyslim darek pro rodice..."apod. V techto chvilich si uvedomim,ze ja uz toto rict nemuzu,ze nemam rodice a ze to blby kafe si s mou mamkou uz nedam...ach jo...Soucitim se vsemi,kteri prisli o sve blizke,musime se drzet a byt tu dal pro ty nejblizsi,kteri jsou s nami na svete dal...