Včera jsem se dozvěděla, že tragicky umřel můj kamarád a spolužák z VŠ. Srazil ho vlak. Strávili jsme spolu 6 let, občas jsme sdíleli hodně těžké chvíle, byli jsme na medicíně. A v prváku jsme do sebe byli zamilovaní. Po škole jsme se pár let neviděli a najednou zpráva, že je pryč. Tak náhle. Ve 30 letech. Měl před svatbou... A já nevím, jak se s tím mám vyrovnat. Je to úplně nová situace, kterou nedokážu pochopit a vstřebat. Obrovský šok. Trhá mě to zevnitř. Ačkoliv jsme spolu nebyli delší dobu v kontaktu, pořád jsem tak nějak počítala s tím, že tam někde je a že se potkáme. A že si popovídáme. Tolik jsem mu toho chtěla říct. A najednou je pryč. Nechápu, že mě to zasáhlo tolik. Ale mám pocit, že se mi zbořily všechny jistoty. Nevím vůbec jak s tím naložit. Nikdy jsem takovýhle pocit nezažila. Nedokážu to přijmout, nechápu, jak se to mohlo stát. Je to jako noční můra, úplně mimo realitu. Pořád doufám, že je to jenom krutý vtip. Už tu druhý den brečím, a když se zdá, že už je to lepší, přijde nějaká blbost, která mi ho připomene, a jsem zpátky. A přitom jsem o něm dlouho neslyšela. Snažím se fungovat normálně, ale i venku mezi lidmi se mi chce brečet. A brečím. Jsem totálně zoufalá a nevím jak z toho ven...Já vím, že se to stává, a na Ukrajině se dějí horší věci...Ale ani tohle pomyšlení mi nepomáhá. Znovu mi hlavou probleskne, že je pryč, a jsem zpátky v "pekle"... Hodně to bolí. Bojím se jít i na jeho pohřeb, že to nezvládnu...už teď se mi z toho dělalo špatně a přeskakovalo mi srdce. A ten pláč neustává. Pohřeb neustojím....A to to nebyl ani nikdo z rodiny. To bude mnohem horší.... Jak jste se prosím s podobnou situací vyrovnávali vy? A jak dlouho to trvalo? :'(