Paní Jano, NIKDY NIKÝM ! (natož manželem) si nenechte diktovat jak se máte cítit, jak máte prožívat bolest nebo jak dlouho!!!!! Máte zcela pravdu, že první měsíce po ztrátě člověk ještě "dojíždí" na adrenalin, co ho pohání (takový lidský setrvačník). Ale (alespoň u mě) čím déle jsme odděleni od milovaného člověka, tím to hůř a bolestněji snášíme a uvědomujeme si tu bezmoc, stesk, zármutek, bolest. Jste teď unavená a vyčerpaná, ale sílu zase naberete. Jste úžasná, protože to co jste zvládla by ne každý vůbec byl ochoten podstoupit. Držte se. Jak tady vidíte, nejste určitě sama a u někoho pochopení vždy najdete - i když to nebude zrovna tedy manžel.
In reply to Milá paní Henrieta, moc Vám by Anonym (neověřeno)