Je mi lito co prozivate jak se citite,ac se to nezda ,vim o cem pisete,jako dite jsem zazivala ruzne spatne situace ktere me potkavaly a zanechavaly smutne pocity a vzpominky,tenkrat jsem v sobe nasla silu a dostala se zpatky do stavu kdy jsem se naucila byt stastna a mit radost.Behem zivota me potkalo dalsich par chvil a okamziku ktere me psychicky vracely zpatky na dno vzdycky se mi.podarilo odrazit,to.me posilovalo ,nasla jsem si svou cestu a poucena zivotem a mnoha nezdary,ktere provazelo hodne slz,bolesti ,smutku a neduvery ke vsemu co jsem zila,jsem se zase odrazila,tohle moje stesti a radost zase zkazila doba ve ktere jsem se ocitla,mela jsem.oporu ktera me drzela nad vodou a pomohla prekonat i tohle hrozne obdobi,pak se stalo neco o cem jsem byla presvedcena ze mi zlomilo srdce navzdycky,trvalo dlouho,naposled jsem posbirala silu a byla rozhodnuta vsechno hodit za hlavu a trosku v klidu zit,prisel den chvile okamzik ktery mi zlomil srdce podruhe definitivne,tohle srdce uz se z toho nevpamatuje a ja si v tom smutku rikam jestli ten muj zivot za to stal a jeste stoji,zatim to nevin a tapu je ve me tolik bolesti,ze neumim premyslet realne,nepsala jsem to sby jste me litoval jen proto ,ze je dobre vedet ,ze kdyz uz si.myslite ze vsechno prave ted je nejhorsi,neni vzdycky muze byt hur,citim s vami a preju hodne sil,verte ze i ja jsem na dne a vim ze ja i vy se musime odrazit kazdy sam za sebe pokusit se najit tu silu a odhodlani zabojovat,drzte a zvladnete vse co se zvladnout da..
