Šárko, nejste srab! Spiš je to malá jiskřička chuti k životu někde hluboko uvnitř vás :-) Nevzdávejte to, zkuste ji rozdmýchat. Třeba v první fázi pomocí léků, psychoterapie, kraniosakrální terapie nebo telefonátů s různými podpůrnými spolky a nadacemi. Koukejte na komedie, zkuste si zatančit jen tak sama pro sebe latinu, zazpívejte si v koupelně, koukejte do sluníčka (přes sluneční brýle), navštivte zoo nebo se vypravte do lesa, dejte si dobré kafe nebo čaj s rumem (malým), kupte si něco na sebe, vyřvěte do polštáře všechnu bolest a trápení, hoďte něčím o zem (i na to se hodí polštáře, osvědčily se mi malé a tvrdé). Jen to nevzdávejte!
In reply to Mám to stejně. V takovém by Anonym (neověřeno)