Vracim se na tyto stranky ,vracim se casto ve snaze ze najdu odpoved nebo radu jak zmirnit bolest ze ztraty manzela.Ani jedno z toho nenachazim a tak mam otazku jsem na tom tak spatne psychicky jenom ja ?4 mesice a 19 dni kdy me manzel nahle opustil je to pro me v mem dosavadnim zivote to nejtezsi s cim se dnes a denne probouzim a ,,usinam,,...usinam s myslenkami na moji lasku ktera tu uz se mnou neni,nedari se mi rozumem oduvodnit proc prave on a neumim si zduvodnit ze stejne jako ostatni ktere to potkalo,se s tim musim nejak vyrovnat..nejde mi to,vsechno co delam ,delam protoze musim ,delam to automaticky,ale vzdy za vsim,navrat z prace,z venceni,z nakupu odkudkoliv nasleduje neskutecne zoufalstvi nekonecny plac bolest a smutek a popravde cim vice se vzdaluji 10.kvetnu tim vic to boli a citim se hur,nemyslim si ze cas je to co pomaha,mozna jsem hysterka,mozna jsem neschopna ale mam pocit ze bez sveho manzela neumim zit...zivot bez neho mi nedava zadny smysl a pocit cehokoliv,citim jen prazdnotu a smutek....