Vítku, díky za váš přístup, pomohl mi (stejně jako mi pomohlo se tady vypovídat). Je mi po manželovi neskutečně smutno, stýská se mi, ale zároveň chci jít dál a chci žít. Bude to jiné než s ním, bude mi chybět (chybí mi), ale, jak píšete, na světě je tak krásně! Chci se postupně naučit přecházet nad propastí, která mi po mém muži zůstala v srdci. Ještě do ní určitě mnohokrát spadnu, ale stejně se pokaždé pokusím vyškrábat zpátky nahoru a zkusím ji přejít znovu. Jednou to půjde.
In reply to Paní Haničko, neblázněte. by Anonym (neověřeno)