Nevim jak zacit...napsala jste sve pocity,prozitky,snad i prani a vyjadrila nespokojenost s vasim ja...na techto strankach je nas bohuzel vetsina,ktere jsme smysl zivota ztratily,bohuzel ztratou blizkeho cloveka,ztratou zivotniho partnera,chci tim jen napsat prectete si zpetne par prispevku co prozivaji zeny,jakou bolest,zarmutek ,zoufalstvi neschopnost vratit se bez problemu zpatky do reality...ktere neziji pouze bez smyslu cehokoliv prezivaji v samote a prazdnote....preji vam aby jste svuj smysl zivota nasla mozna uvedomeni si z vasi strany ze vas pocit ,,niceho,,je pouze vase rozhodnuti, my jsme ten fakt musely prijmout bez jakehokoliv naroku na pochopeni a vyrovnani se s tim...
