Dobry den je mi velmi lito ze jste musela timto zpusobem zazit ztratu a odchod vaseho manzela.Neznam zadna,slova povzbuzeni protoze pro zadna nenachazim,i ja jsem pred 7 tydny hledala slova porozumeni a utechy na techto strankach,i ja 7 tydnu prezivam den za dnem tyden za tydnem a ptam se jak mam zit dal,jedine co dokazu je chodit do prace kde je mozne na chvilku odpoutat svoji bolest a myslenky z odchodu meho manzela.Po navratu domu me prepada zoufalstvi,samota a beznadej,nejsem schopna fungovat,neustale placu a realita zivota se pro me meni v trauma ktere nezvladam.Chapu ze nechcete jezdit na mista ktera vam manzela pripominaji na mista kde jste spolu travili krasne chvile,kde jste byli stastni.Rozumim i tomu, ze mate hodne dcery ,a ano vsechny nase deti maji sve zivoty a i kdyz se hodne snazi nase milovane partnery nam nahradit nemohou.Muj manzel odesel velmi nahle a necekane uprostred hovoru,zemrel mi v naruci ,bohuzel jeho nahly odchod s nejvetsi pravdepodobnosti zapricinila pracovni prihoda ,skryta a zakerna....krome velke bolesti a smutku mam jeste vycitky ze mozna vsechno mohlo byt jinak....sluvka povzbuzeni nemam ale myslim na vas nasla jsem si na techto strankach,Svetlanku ktera ma stejne zly osud jaky potkal nas,se kterou jsme v kontaktu pres email,vzajemne se podporujeme v tech nejtezsich chvilich, ve dne v noci, pokud by jste mela nekdy pocit ze by vam par sdilenych radek pomohlo alespon na chvilicku moje email adresa je hansmrk@gmail.com....
