Život pražádný smysl nemá. Jsme jen obrovské shluky atomů předávají naši genetickou informaci dál a dál. Stejně jako nějaká bakterie v Ordoviku - předala svou informaci a zemřela. Dělaly to ty před ní a děláme to i my, proto tu teď jsme. Problém všeho spočívá v tom, že až za pár chvil zanikne Země a naše soustava, ztratí to předávání zcela smysl. Až se zhroutí vesmír ztratí i on smysl. Jsme jen momentální inteligentní pozorovatelé. Zákony tohoto vesmíru umožnily naši existenci, proto jsme, ale smysl to nemá. Netřeba se tím trápit, mohl jsi se nenarodit, mohl vzniknout vesmír, který by neumožňoval shluky atomů, kde by existovalo jen záření a vodík, mohlo se stát cokoliv. Stalo se, že jsi, ale už brzo nebudeš. Ani tento vesmír dlouho nebude - brzo se začnou rozpadat protony, takže atomové jádro přestane existovat a vše co dnes je bude už existovat jen ve formě záření.
