dobry vecer mila Michel, byla jsem ted s detmi na dovolene na horach. fakt nam tam bylo moc dobre, chodili jsme po horach a na dlouhe vylety a myslela jsem na to, jak se mnou takhle chodil tatinek. bylo to moc fajn. me chozeni hodne pomaha. jenze dovolena skoncila, vratila jsem se do toho shonu v praci a zase uz blbe spim. do ted jsem ale uplne neobnovila pratelstvi s nejlepsi kamaradkou. uplne mi nici ty jeji prupovidky, nejpitomejsi mi pripada: bude to jine ale bude to dobre. vzdycky si vzpomenu na Saturnina a tetu Katerinu. pomalu na me doleha to, ze mi dochazi jak je to definitivni. ze fakt uz mi tata s nicim nepomuze a neporadi a maminku uz nepohladim a nepopovidam si s ni. Syn uz je dobry, ma hodne kamaradu, porad beha venku. ale dcera je casto smutna. mame se spolu moc rady, ale je spousta veci, ktere by radeji nez me rekla babicce. chce to jeste hodne casu. jsme ted hodne spolu. ja na Vas moc myslim. musi Vam byt bez sestricky a jeji dcerky moc smutno. k
In reply to Dobrý den milá Kateřino, jen by Anonym (neověřeno)