Pani Svetlano presne stejne pocity mam, nepomaha nic, stejne nevnimam co mi kdo rika, nekdy to snad ani nechci slyset, vubec nevim jak dal, nasi pejsci jsou stejne zoufali jako ocima me prosi, stale cekaji pri kazdem zvuku utikaji ke dverim k te vsi bolesti nemam ani srdce je opustit, za mesic mi bude 60 a vlastne ted vim ze na zivotni rany nejsem ve svem veku pripravena Cely zivot se bojim o vsechny me blizke, celou dobu mi manzel rikal at se trosku odpoutam, ze mi to ublizuje, celou dobu mi rikal ze obdivuje jak ve chvili kdy se vsichni hrouti se dokazu odrazit a zacit znovu, tak strasne se mylil....dnes mam pocit ze ze zoufalstvi a bolesti zesilim....snazim se moc abych ostatnim nepridelavala starosti....
In reply to Hanny, myslím na vás. I můj by Anonym (neověřeno)