Přidat komentář

Milá Hanny, vaše řádky se mi čtou velice těžko. Také vnímám veselý svět okolo sebe jako skoro nepřátelský, ale jak správně řekla jedna moje kolegyně, ani já nemám napsáno na čele, co mě potkalo. Nevíme, co ti lidé na ulici mají za problémy, možná jsou mezi nimi i ti, co právě prožívají to samé co my.
Reakce vašeho šéfa, abyste se hodila do klidu znamená jen to, že buď neví, co má říct, nebo je naprostý ignorant. Jestli se na to jít do práce vůbec necítíte, zkuste se domluvit s praktickým lékařem, určitě vám vystaví neschopenku. Z vlastní zkušenosti ale můžu říct, že mi nakonec návrat do práce trochu pomohl, i když jsme taky měla pocit, že to nezvládnu. Práce znamená nejen to, že jste mezi lidmi, ale i to, že jsem mohla poslední Stanďulkův příběh převyprávět těm, kteří ho znali, a to ne všem najednou, ale jednotlivě, takže jsem se z toho aspoň trochu vypovídala. Někdo mě povzbuzoval, někdo se mnou plakal, někdo také zavzpomínal na svoje trápení. Nejvíc pomohli ti, kteří mají podobnou zkušenost za sebou již delší dobu. Ti jen tiše poslouchali a chápali, o čem mluvím. Chci tím říct, že návrat mezi lidi rozhodně nezmenší bolest, ale poznáte, že ne všem je to, co vás potkalo lhostejné, že jsou v tom světě venku i lidé, kterým to není jedno.
Máte štěstí, že je u vás sestra, že nejste doma sama. Můj mladší syn mě chtěl hned v ten šílený den nastěhovat na nějakou dobu k sobě. Odmítla jsem to. Věděla jsem, že pokud jednou odejdu, už se nebudu moct vrátit. A ani jsem nechtěla, aby tam se mnou zůstal. Nevím, jestli jsem to udělala správně, vlastně teď nic nevím, ale i vy budete muset jednou sestru poslat pryč. Tuhle hrůzu si nakonec musíme každá prožít sama, nikdo nám v tom nemůže pomoct. Myslím, že čím dřív to uděláte, tím lépe. Nečekejte, prosím, na to, až vám sama řekne, že odchází. Myslím, že se budete se obě cítit mnohem líp, když to rozhodnutí uděláte vy.
Nakonec chci říct, že vás chápu a myslím na vás. Všichni tady máme stejné trápení, stejné pocity, a pokud to tu nechceme úplně vzdát, prostě to nějak musíme překonat. Ale jak, to opravdu nevím. Světlana