Milá neznámá,nejprve bych Vám chtěla vyjádřit co nejúpřímnější soustrast.Velmi dobře vím jak to bolí...Před 6 lety jsme přišla chybou lékaře o životního partnera,zůstaly jsme sami já a můj tehdy 8 letý syn.Chápu Vaše okolí,že se snaží Vás opět vrátit do života a zacelit Vaší bolest,myslím,že to nejde.Měla by jste si dát čas na to se s tak těžkou situací vyrovnat,vyplakat,vykřičet,vyvztekat,pak pochopíte,že i když by jste hlavou o zed mlátila nic a nikdo tu skutečnost,že Váš milovany partner odešel nezmění.Je to velmi dlouhá a těžká doba a i když se Vám to zdá ted nemožné na konci po tom všem vyjdete silnější,sebevědomější,vyzrálejší..Ráda bych Vám odpověděla na Vaší otázku zda je možné se s tím smířit myslím,že není,ALE MUSÍTE SE S TÍM NAUČIT ŽÍT NĚKTERÉ VĚCI NEJDOU ZMĚNIT,LZE JE JENOM PŘEŽÍT....Hodně síly s kdyby něco jsme tady..Jana
