Před měsícem mi umřel táta: bylo mu 86, 10 let měl rakovinu prostaty. Umřel doma, byli jsme u něj dnem i nocí, já dokonce spala s ním poslední dva týdny v jedné místnosti, brácha v posledních dnech přespával ve vedlejší, maminka byla s námi, pochopitelně, taktéž. Také tátovi vnuci, snacha. Vše to bylo nás tak bolestnou a neznámou situaci zvládali. Měli jsme štěstí na skvělou péči lékařů, obrovskou a nenahraditelnou pomoc mobiln. hospicu, atd. Ovšem - měli jsme s bráchou nastudováno X článků, jak probíhá závěrečná fáze pozemského života, abychom byli alespoň trošinku teoreticky připraveni. Proto OBROVSKÝ, MIMOŘÁDNÝ DÍK vašemu serveru, radám na tomto webu. Jsem hodně pragmatický člověk, ale přiznávám, že bez pomocné ruky těchto stránek bychom byli ztraceni. Každá věta, každý poznatek, každá rada nás vedla, pomáhala - a byla pravdivá! Navíc napsána neuvěřitelně srozumitelně, lidsky, empaticky. Moc moc jste nám, a tím hlavně mému tátovi, pomohli v těch nejtěžších chvílích. Děkujeme, Andrea a její nejbližší