Dobrý den. Je to už čtrnáct dní, kdy mi odešla maminka. Nebyla nijak nemocná, jen poslední dobou byla zesláblá a moc nejedla. Vše jsem přisuzoval únavě z toho, že od jara v podstatě zůstávala doma, jelikož přišel korona virus a ona se nechtěla nikde nakazit. Zemřela ve spánku, což je, pokud to tak lze napsat, klidná smrt, ale i když jsem myslel, že vše zvládnu, mýlil jsem se. Mám kolem sebe dost přátel, kteří mi nabízejí pomoc, ale také vím, že tímto si každý musí projít sám. Jen už nevím kde brát další sílu. Jak a co bude dál. Oči při každé vzpomínce plné slzí. Bolest a prázdnota. Ta prázdnota v duši mě ubíjí. Jak to co nejlépe zpracovat? Co pomůže? Já jsem bezradný. Nechci přátelé nijak zatěžovat, každý si nese svůj kříž.