Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Lucie
  (kontaktovat autora příběhu)
23. června 2020
Drahá Míšo,
je mi moc líto, čím si teď procházíš. Jsi mladinká a tohle se nemělo stát. Bohužel život je někdy krutý a pořádně s námi zamává. Přijmi mou upřímnou soustrast. Ráda bych Ti napsala pár věcí a doufám, že ti aspoň trošku pomůžu.
Je mi 34 let a v dubnu jsem nečekaně přišla o mou milovanou mámu. Byla také moje všechno. Maminka byla nemocná, ale její rychlý konec byl pro nás šok a stále je. Je to noční můra a jedna z nejhorších událostí, co se nám v životě může přihodit. Vím naprosto přesně, co prožíváš. Je to o to horší, že jsi mladinká. Ale i když tomu teď nevěříš, časem bude líp. Ta bolest zůstane, jen se trošku zmírní a naučíš se s ní žít. Hned na začátku Ti chci napsat, že pokud máš deprese, černé myšlenky a pocit, že to nezvládneš..vyhledej prosím pomoc psychologa. Mluv s rodinou, kamarády. Je možné, že se od Tebe několik lidí odtáhne. To se stává. Od některých blízkých čekáme, že tu pro nás budou a ono je to nakonec naopak. Ale je to v pořádku. Teď poznáš, kdo Tě má doopravdy rád a kdo byl jen falešný přítel.
Kamarádka před rokem přišla tragicky o přítele. Nepomohl ji ani psycholog, ani psychiatr, ale pomáhá jí Kineziologie. Pokud budeš chtít, určitě to stojí za zkoušku. Veřím, že někde v okolí je člověk, který se tomuto věnuje a mohl by ti pomoct.
Nejsem věřící a nepřikláním se k žádnému náboženství. V co ale věřím, je posmrtný život. Upřímně je to něco, co mi asi zachránilo život a drží mě tak tak nad vodou. Je to stále těžké a vždycky asi bude. Ale vědomí, že smrtí nic nekončí, mi moc pomáhá. Nikomu nic necpu. Ať si každý věří, čemu chce. Já věřím tomuto a myslím si, že naši blízcí vlastně nikam neodešli :) I když je jejich fyzické tělo pryč, jejich duše je stále s námi. Cítí naše emoce, slyší naše myšlenky. Můžeme s nimi "mluvit". Vědí, co v životě prožíváme a jsou s námi i v důležitých meznících (maturita, promoce, svatba, narození dětí, rozchody atd atd) Dokonce nám posílají signály. Ty ale nejsme v hlubokém smutku schopni úplně přijímat a chce to čas.
Pokud ovládáš angličtinu, tak úplně perfektní je holčina Monica the Medium. Na youtube najdeš krátká videa, kdy předává lidem na ulici zprávy z "Nebe". Věřím, že tahle holčina má opravdu dar a nejde o podvod. Měla v Americe i 2 tv show a nedávno vydala knížku, která je opravdu výborná (Messages from Above-dá se objednat i u nás). Dělá i podcast, kde si můžeš poslechnout i nahraná skype sezení s klienty. Podcast se jmenuje Wine & Spirit a najdeš ho např. na appce Podbean.
Pokud anglicky neumíš, pošlu pár odkazů na zajímavé knížky v češtině. Ale těch knih je mnohem víc, stačí prohledat internet :)
Pokud by tě téma života po "smrti" zajímalo, můžu Ti předat informace z knížky od Monici. Nebo mi klidně jen tak napiš, pokud by ses potřebovala vypovídat. Je to moc těžké období a asi ještě chvíli bude trvat, než se z toho dostaneme. Já ale věřím, že se s maminkami opět setkáme. Možná se ti stává, že když jsi sama, máš pocit, že tak úplně sama vlastně nejsi. Cítíš maminku u sebe. Možná se ti o ní dokonce zdál velmi živý, krásný sen, který nebyl jako ostatní sny. To jsou všechno způsoby jejich komunikace. Já ti to ale opravdu nechci cpát na sílu. Nevím, jaký k tomu máš postoj. Někdo tomuto hold nevěří. Pokud chceš, tady jsou odkazy na pár knížek.
https://www.levneknihy.cz/barry-eaton/tajemstvi-zivota-po-smrti/156712
https://www.levneknihy.cz/janis-heaphyova-durhamova/ruka-na-zrcadle/176279
https://www.levneknihy.cz/thich-nhat-hanh/nic-nekonci-nic-neumira/177563
Tu první mám a je dobrá. Zbytek zatím neznám. Ještě jsem v češtině četla tuhle a je taky fajn https://www.databazeknih.cz/knihy/zeptejte-se-george-andersona-co-nas-mohou-duse-naucit-o-zivote-219534
Míšo drž se. Truchlení není otázkou pár týdnů nebo měsíců. Je to nahoru/dolů proces, který prostě trvá a je to velmi těžká zkouška. Věz, že vše, co cítíš, je úplně normální. I když to bude znít možná necitlivě, i tato hrozná zkušenost Tě posuně v životě dál a udělá z Tebe silnějšího člověka. Já vím, že nikdo nechceme přijít o rodiče. Osobně jsem si myslela, že mě tohle potká, až mamince bude tak 80 let a zemře na stáří, klidně, ve spánku. Bohužel to dopadlo jinak a my musíme jít dál a bojovat do té doby, než bude náš čas odejít tam nahoru. Já vím že to zvládneš. Musíme. Ony by to tak chtěly. Nejsi v tom sama.
Pa..

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?