Dobrý den Honzo, jak to píše paní Michaela, houpačka bude asi navždy. Já bude bez svého muže v létě 5 let a stále jsou okamžiky, kdy mám hrozný pocit zoufalství, smutku a tak ráda bych se mu schoulila do náruče, řekla co mě trápí, ale i z čeho mám radost, zkrátka milovaný partner tu není. Vy jste stále na začátku svého truchlení, je to krátká doba. Je nás tu hodně co máme stejné pocity, mně to taky trochu pomáhalo to vědomí, že tohle prožívá spousta jiných, někdo i poradil, kam upnout pozornost a tak. Ale stejně si to člověk musí odžít sám. Přeju Vám, aby zase bylo dobře a radoval se.
