Milá Markéto, máš to těžké. Příliš brzy jsi přišla o otcovskou podporu dědečka. Že ses s ním nerozloučila, si nevyčítej, to se stává. Na tu ztrátu se podívej i z druhé strany, jsi jeho vnučka a dědeček prostřednictvím tebe žije vlastně dál. Bude stále v duchu s tebou a sledovat tvé kroky a radovat se z úspěchů a rmoutit nad chybami. Měla by ses snažit jít tou cestou, kterou by si přál. Asi by si přál, abys dodělala školu. Tak se snaž v tom směru. Nemusí to být lehké, chápu. Ale prožitá ztráta i prožité neúspěchy, mohou člověka poučit a posunout správným směrem. Přeji hodně síly, když se v životě snažíš, nabídne ti mnoho příležitostí, i když to zpočátku třeba nevypadá. Vzdávat se předčasně nemá cenu. Tvůj dědeček bude už navždycky v tobě a s tebou.
