Zdeni,opravdu jak se všechna ta bolest na člověka navalí,je to konec.Já se složila po 4 měsících.Muž zemřel pár týdnů před naší svatbou,na mé narozeniny nehoda,po pár dnech na můj svátek dostal mrtvici a ochrnul,následovalo pár operací,bojoval...ale nakonec po měsíci byl konec.Zastavilo se srdíčko.I po skoro roce a půl to bolí,ale žiju i za něj...je to jako by tu byl pořád...jak jsem již jednou psala... fyzicky tu není,ale láska tady zůstala.Taky jsem co chvíli na hřbitově,povídám mu radosti,co mě trápí a postupně ho nechávám odejít.Uvnitř mě to je napořád,ale důvod k životu se najde vždy, ikdyž už v něm bude někdo chybět.
In reply to Michaela má správné obavy. by Anonym (neověřeno)