Dobrý večer... vím jak to vše bolí...před rokem jsem přišla o milovaného muže, nečekaně zemřel a já s ním nemohla být,ani se rozloučit.Stále to bolí ,ale žít se musí...a ikdyž tu už nejsou fyzicky,ta láska tady pořád zůstala.Prožil jste se svojí paní daleko více let než já s mým mužem a ty Vám nikdo nevezme.A sám časem poznáte, že na paní budete vzpomínat s úsměvem a připomínat si krásné chvilky.A ten,, zhroucený svět'' začnete pomaličku stavět.Nic nebude jako dřív,ale lepší je život žít, než přežívat.Držte se, hodně sil a věřím že veškerou tu bolest zvládnete
