Dobrý den, tento rok jsem měla opravdu kritický. Na začátku roku se mi nezávisle na sobě zabili dva kamarádi. Poté až do léta bylo vše v pořádku ale na začátku léta mi zemřel děda se kterým jsem tedy nebyla moc v kontaktu kvůli práci, ale měla jsem k němu vždy respekt a měla jsem ho moc ráda. To jsem také přešla. Ale 18.8 mi zemřel náhle i táta. Bylo to ze dne na den a to byla pro mě příšerná rána. Mám skvělý, fungující vztah, ale tohle už jsem opravdu nevěděla jak řešit. Můj partner mi byl po celou dobu obrouvskou podporou, ale já už opravdu byla v koncích a domluvili jsme se, že spácháme společně sebevraždu. Ta ale teď už naštěstí nevyšla, z důvodu špatné manipulace s páčkou na Heliové bombě kterou jsme měli jako nástroj k tomuto skutku. Já jsem omdlela a tím jsem páku pustila. Partner který slyšel že je něco v nepořádku usoudil, že tohle prostě neudělá. Že nemůže poslouchat jak jeho milovaná osoba umírá. Tento zážitek nás sblížil natolik, že po dvou letech jsme se zasnoubyli a plánujeme rodinu. Na sebevraždu už myšlenky nemáme.
Každopádně já pořád bojuji v hlavě sama se sebou a pořád nejsem v takovém psychickém pořádku jaký bych potřebovala. Přemýšlela jsem i nad hospitalizací na psychiatrii, ale nemohla bych být mezi cizími lidmi bez možnosti svobody. Vím, že je to těžké na zodpovězení. Ale opravdu já a moje hlava na to už nestačí. Potřebuji pomoc