Soucítím s Vámi, mně zemřel manžel (vlastní rukou) před pěti měsíci. Mám neustále před očima ten moment, kdy jsem ho našla. Máme tři malé děti, nejstarší v září nastupuje do školy, nejmenší má rok. A já - už nemůžu. Cítím se být absolutně na dně a nejde se odrazit.Ta bolest je neskutečná, až fyzická... Každé ráno vstanu jen díky dětem a snažím se fungovat, i když polovinu dne prožiju v slzách...Nějak ztrácím naději, že to bude časem lepší.
