Ahoj Jano, určitě si nic nevyčítejte. Prožívá to každý, kdo se ocítá v takové situaci. Vyrojí se otázky, zda jsme udělali dost a příjdou i pochybnosti a výčitky. Starala jsem se o mého tatínka, který odešel v požehnaném věku, teď se starám o maminku ve vysokém věku. Zjišťuji, že tatínek byl můj pečovací "prototyp". Byly tam pokusy i omyly. Teď se snažím nedělat stejné chyby u maminky a myslím si, že ji věnuji daleko lepší a větší péči - nejen fyzickou. V duchu si říkám: "Promiň tatínku, dělala jsem to, jak jsem nejlépe uměla a teď bych to dokázala líp". Často vidáváme na parte verš: "A za vše, za vše dík. Za lásku, jaká byla, za život, jaký byl..." a ta LÁSKA je v tom nejdůležitější. Držte se a nepřipouštějte si výčitky, jak Vám radí Darinka.
