Je to to smutné, moje maminka umřela 10.3.2018 v 6:00 mluvila s mužem ale neřekla mu nic že ji je zle. Ráno jsem vstala pravidelnou léčbu a našla jsem ji v křečích nevěděla jsem co mám dělat. Děti byli u toho já sem zavolala ihned sanitku ale i přes masáže jsem to nedokázala. Ten den před tím se mě smutně podívala když jsme šli spát nedávala jsem tomu žádny důraz ale vím že to byl konec . Ráno jsem byla v šoku a v tu chvíli se mi zbořil celý svět co jsem udělala špatně. Její synové a mi bratři na ni jen hodily dluhy a neuměli ji ani zavolat chtěla jen jednu věc vidět pravnuka. Vím že jsem se sní občas pohádala ale jinak jsem ji moc a moc milovala a teď kolikrát sedím v parku kde chodila , a brečím vidím lidi a rodiče a měla bych jen jedno přání jen aby mě pohladila a se jí mohla omluvit za vše co mezi námi bylo. Co jsem mohla udělat umila ji a oblékla a nechali mě se sní rozloučit ale to je málo za to co mě naučila, učila mě chodit a vychovala mě vždy ji Budu milovat a nevím jak vydržím to že tu není. Jedinou se mi o ni zdálo že se mnou chodí nakupovat a jednou že mám být opatrná. A tetě se objevila jen půl li a měla to co jsem ji oblékla na sobě byla moc hodná a já ji moc milovala.mpc to bolí a od té doby sem tak napůl můj anděl je proč. Chtěla bych vám říci kdo máte ještě maminku a je stařičká buďte sní dokud to jde , nejhezčí je pohlazení a sladké slovo a kdybych to mohla vrátit jen pár minut . chtěla bych ji obejmout. Maminka má je anděl a v duši klid už má , jen tady prázdno je mi a pohlazení bych chtěla ji obejmout.