Hany....delat se neda proste vubec nic. Mrzi me to...jen to prezit,preckat,mluvit o tom,vyhledat pripadne odbornou pomoc,kdyz ma clovek pocit,ze uz to nezvladne,cokoliv co jakkoliv jen na vteriny muze ulevit....
Jinak nic a nikdo nemuze nijak zasadne pomoci.
Stale hledat varianty a zpusoby jak si i jen na moment ulevit....
Nic si nevycitat,vse je normalni. Dva dny v posteli,plac,krik,opit se,prospat vikend,s nikym nemluvit nebo naopak mluvit porad,smich,zoufalstvi,zast,smutek,negace. Vse je v pohode,pokud to jen na minutu ulevi vam....
Pak uz jen cas ,cas,cas a neustale hledani ulevy a smyslu....
I ja ho uz rok hledam
......
