Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Bára
  (kontaktovat autora příběhu)
26. června 2018
Ahoj Emo, jsem už dospělá bylo mi letos 40. ztráta tatínka je nepopsatelná a myslím že je to jedno kolik ti je, ale máš pravdu že je to pro tebe horší vyrůstat bez tatínka. Zatím nejde se s tím srovnat. Můj tatka umřel v nemocnici ze začátku se zdálo že to bude dobré jezdily jsme tam každý den 6 týdnů 7 týden se ale začal horšit bylo to šílené dívat se jak umírá já jsem tam jen stála a čekala na zázrak ta bezmoc . Minulý týden jsem byla pro urnu myslela jsem že tam odpadnu snad je to ještě horší doléhá to na mě víc a víc...Všichni kdo tu jsme procházíme velice těžkým obdobím čekali jsme na zázrak., ted jen doufáme že to snad bude jednou snesitelnější . Myslím na Tebe

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?