Dobrý den Jiří, jsme skoro stejně staří a máme to dost podobné. Já přišla během pár let o oba rodiče a letos v dubnu mi zemřel můj milovaný na rakovinu slinivky. Bylo mu 43. Potácím se od dobrých dnů k těm špatným a tak pořád dokola. Někdy se to zdá nesnesitelné a někdy je mi úplně dobře. Úplně nejhorší pro mě asi bylo to, že když muž zemřel, nemohla jsem se jít vyplakat k rodičům, protože už tady nejsou. Mám děti, pro které tady musím zůstat a to je asi ten největší hnací motor.
Vánoce vůbec nechci, nechci na ně ani pomyslet a nejraději bych odjela někam hodně daleko, kde by mi ho to nepřipomínalo.
Držte se.
