Milá Jano, budete normálně žít, jenom už to nikdy nebude jako dřív. Přišla jsem o manžela v dubnu. Přesně jak píšete, víkendy byly hrozné. Je to více než pět měsíců a je to mnohem lepší. Vydržte, najděte si koníčka na odpoledne a vyhledávejte své přátele. Nejvíc mi pomáhá sport, ale ne každý to tak má. A samozřejmě děti. Je teda pravda, že Vy už máte děti už velké, ale pořád tu jsou pro Vás. Když budete mít pocit, že už nemůžete, zalezte si do koutka a plakejte. Musíte myslet na to, že oni by nechtěli, abychom se utrápily. Musíme žít dál. Držte se.
