Dani, to je v pořádku někdy teplo a večer než usnu mě ovane vánek přes ruce, ústa jako by mne chtěl políbit a chci, aby to bylo pořád. Lidé kolem se zaběhnou do běžného režimu....ano vzpomenou si, ale ta tíha je stejně na nás...můj 7letý syn si sám hraje šachy a já mu říkám, s kým hraješ a on no přeci s tátou...každý z nás ho má uchovaného v sobě, tak jako vy a to je navždy..pro mé děti je legenda, velký hrdina, ke kterému shlíží s úctou. Nic jiného dělat nejde, a nevím jak dlouho to potrvá, člověk si zvyká...ten váš příběh mě teď taky rozbrečel.....přesně, jak píšete, my jsme se na sněhu potkali a teď ten sníh nenávidím, nebo nemůžu jít ani kolem sedačky ne kterou i když byl nemocný jsme si vlezli pod deku a jen tak byli spolu................Míša
In reply to Mila Miso,kdyz ctu vase radky by Anonym (neověřeno)