Už to dělá skoro měsíc, co se mi z ničeho nic udělalo nevolno. Začalo to ve městě, musela jsem jít zpět domů, vybrat si cestu mimo lidi, boční ulicí. Domů jsem přicházela se skloněnou hlavou. Až mi to bylo divný, že nemám ani sílu udržet hlavu. Pocit nevolnosti nadále přetrvával. Těsně před domem jsem zaslechla SMS zprávu. V ten moment jsem ji však neměla sílu přečíst. Doma jsem na 2hod usla ve vaně a po probuzení zvracela a potom konečně ulehla do postele. V posteli se mi konečně udělalo o trochu líp a v tu si vzpomněla na SMS. V ní stálo, že taťka spadl, je v bezvědomí a že byl odvezen na ARO s krvácením do mozku, že mám přijet :( Neměla jsem slov :( Vyčerpaná, v posteli a s takovouto prognostikou mého milovaného otce. Přijela jsem avšak marně.. Náš tatínek se po dvou operací, odsátí hematomu a pro prostor odstranění lébeční kosti však již z umělého spánku neprobudil :( Ležel 16 dní v kómatu napojen na přístroj vytvářející umělé dýchání. Jelikož neměl v očích lékařů šanci na probuzení, byl 15den od dýchacího přístroje odpojen. Tatínek vydržel ještě obdivuhodných 26hodin sám dýchat a to přesně do doby, co jsme ho přišli všichni naposledy navštívit. V době kdy naposledy vydechl jsme tak u něho byli všichni ♥ Moc nám všem chybí, miloval nás a moc nám na nás záleželo! Nikdy na něho nezapomenu a v srdci ho mám na vždy. Nestihli jsme se rozloučit slovně z očí do očí avšak asi je to tak i dobře, neboť by mě to asi utrhlo srdce. I tento tichý odchod byl velmi bolestivý. A kdyby ke mně hovořil a já musela rozloučení přijmout asi bych se shroutila. Bylo mu čerstvých 66let, narozeniny však již strávil v kómatu. Jakoby již neměl vstupit do nové roční konstelace, jakoby již měl jiný úkol, tam na druhém břehu. Tati z pozemského života jsi možná odešel, v mém srdci jsi však napořád ♥