Ahoj Miso, cetla jsem tvuj prispevek a skoro jsem se lekla. Jakobych ho psala sama. Je mi 34. Manzel mi umrel pred tydnem. Byli jsme spolu 15 let a mame tri deti. Pred 4 lety dostal mrtvici z ktere se jakztak dostal ale dobre na tom moc nebyl. Ted mi nahle umrel doma. Plne S tebou soucitim. Taky mne nic nebavi. Snazim se kvuli detem ale jde to tezko. A ješte k tomu ty vanoce. Deti to asi fakt zvladaj lip. Chodim tu jak duch a nevim jak dal. Kdyz jsem sama tak furt na nej mluvim a divam se na jeho fotku. Mam v sobe hrozne prazdno. Asi jsem te moc nepovzbudila ale budu rada kdyz mi napises a vymenime si nejake zkusenosti. Treba si pomuzem. Protoze fakt uz nevim co ted a co potom...
