Dobrý den, je mi moc líto co se vám přihodilo. Děkuji, že jste si můj příběh přečetla. Nic si nevyčítejte, nemá to smysl, akorát se tím budete trápit. Já to znám, vyčítala sem si strašně dlouho všechno možné a akorát mě to psychicky ničilo. Je to těžký, na dušičky jsem byla na hřbitově a všechno se vrátilo, ta bolest, to prázdno, to jak moc mi rodiče schází, hlavně mamka. Snažím se jít dál a snad mi to i jde, ale ten večer po návštěvě hřbitova, to byl zase děs, potoky slz, který nešlo zastavit. Bylo mi na nic, vracely se vzpomínky a nešlo to zastavit. Naše příběhy jsou si v něčem podobné, je mi líto vašich potratů, moc bych vám přála, aby se to povedlo a ono se to povede, musíte tomu věřit. Já sem potratila dvakrát a i když doktoři strašili, tak mám dvě zdravé dcery a vy se dočkáte taky. Držte se. Jana
In reply to Hezký večer, nevím jak začít by Anonym (neověřeno)