Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

marta
  (kontaktovat autora příběhu)
24. září 2016
Vím co prožíváte manžel umřel náhle, nečekane, taky jsem zůstala sama s malýma dětma. Je to hrozný pocit bezmoci, křivdy, ..... Ale děti nás potřebují, potřebují cítit ted pevnou půdu pod nohama i když to jde hrozně těžko..., taky se potřebuju o nekoho opřít a nemám o koho, ale my ženy jsme bojovnice .... a musíme vydržet... vyhledejte odbornou pomoc, bolet to bude pořád, jen se s tím naučíme žít,v to já stále doufám,

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?