nejste sama s takovou zkušeností. Jenže Ti lidé o tom nemluví nebo jen zcela výjimečně,
a jen s několika málo lidmi.
Myslím, že je možné tuto kapitolu života uzavřít a dívat dopředu. Člověk vztahy k dobrému životu potřebuje, když je ale navazuje, je riziko, že některé nedopadnou dobře, ale to je normální život. Když se člověk učí nějaký sport, tak občas taky spadne, ale pak se zvedne. Co je ale podstatné, některé vztahy dobře dopadnou, a to stojí za to.
O spolcích tohoto druhu nevím, ale zkuste chodit mezi nějaké lidi pravidelně, např. mi napadá jazykovka nebo kurz šití nebo cokoliv jiného, co je Vám blízké. A když to nebude ono, tak za pár měsíců něco jiného. A k tomu občas vyrazit do jiného prostředí, třeba aspoň na prodloužený víkend. Hlavně se nebojte lidí a a neseďte sama doma jen nad knížkami! V případě občasného pocitu intenzivního osamění někdy pomůže jít do kina, třebas i sama, na film, který Vás oslovuje. Moc Vám přeji pěknou budoucnost, Lenka.
