V roce 1997 mi bylo 33 let, byl jsem šťastný měl jsem tři děti, dva kluky a holčičku. Malá se narodila v roce 1996. Byl jsem pyšný, že mám rodinu o kterou se mohu starat, kluci mi byli vším a malá, tak o té ani nemluvím! Pak přišla rána, když jsem se vracel z práce domu, to bylo 1.8. v 18:30 1997, tak jsem přes horizont viděl dav lidí a na vozovce klučinu, ale nedocházelo mi, že jde o mého syna, spíš jsem to nepřipouštěl, sundal jsem nohu z plynu a nechtěl jsem dojet, ovšem musel jsem, byl tam můj starší ze synů, který plakal a bez duše pobíhal v tu chvilku mi došlo, na vozovce leží mladší, vyběhl jsem z auta a snažil se syna oživit, nic nepomohlo, držel jsem ho v náručí a cítil jak mi odchází, do dnes mám celou událost před očima a ne jen já, nejstarší byl celé události přímím svědkem a i když jsem neměl sílu, musel jsem staršího uklidnit... Po příjezdu záchranky mi vše došlo... Jen jsem beznadějně klečel a malého držel v náručí, jen mi naposledy řekl, tati . V ten den 1.8.1997 se mi zhroutil svět!!! O té doby jsem se uzavřel a co hledám, je abych se ze synem sešel mohl mu říct, že mi moc chyběl (chybí) a že ho vážně miluji!! Rodina se mi rozpadla a žiji pouze tím, že nechci být!!