Dodtala jsem se na tyto stranky a hned jsem zacla plakat . Dne 3.3.2016 me a meho dospeleho syna opustil navzdy muj milovany manzel v predduchodovem veku. Zemrel nahle ve spanku doma. Myslela jsem ze se zblaznim a ze je to spatny zert od neho kdyz ho nemohu vzbudit do prace. Prvni myslenka byla ze chci jit za nim a jedine co me prve dva mesice odrazovalo byl syn,ze mu to nemohu udelat. Do dneska jdu po mistech kde jsme chodili spolu a obcas brecim. Neni den abych na neho namyslela. Je to jak velka bublina ktera praskla.