Dobrý den,
3.2.2016 mi zemřel milovaný manžel,kterému bylo 55 let. Nestačili jsme se ani rozloučit. Ve 3 hodiny ráno se posadil doma na posteli.Stačil říct,že se mu točí hlava a upadl do bezvědomí. 5 dnů byl při životě udržován pouze za podpory přístrojů na ARO. Měl těžkovou mozkovou příhodu. Bezvědomí se změnilo na koma. Tepna,která zásobuje mozek se ucpala a manželovi odumřel mozek.5. den nám lékaři řekli,že nastala smrt mozku.a že ho odpojíodpřístrjů.Loučení bylo strašné,jako ve špatném snu. Jsem nešťastná,stále brečím,nic mě nebaví.Říkám si ,že už tady bez něho nechci být . Nedovedu si představit život bez manžela.Byli jsme spolu 31 let,měli jsme se opravdu rádi. Moc mi chybí,stýská se mi.Chtěla bych se s ním objímat,moc mi chybí.Chtěla bych mu toho tolika říct. Je to neštěstí,které si ponesu do konce života.
In reply to Sluníčko, ráda bych Vám by Anonym (neověřeno)