Tímto příspěvkem všechny zdravím a ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh. Je mi 21 let a před rokem a půl mi zemřel ten nejúžasnější chlap a přítel na světě. Jsem poměrně silný člověk, ale můžu říct, že chybělo jen málo a tu bolest jsem neunesla. Přítel byl o 20 let starší, byl to krásný můž tělem i duší, vášnivý muzikant, laskavý člověk, který by mi snesl modré z nebe. Celá má rodina ho milovala a miluje dodnes. Sdíleli jsme společnou domácnost měsíc, když náhle dostal infarkt. Moc dobře si vybavuju tu bolest, před kterou nebylo úniku. Obrovská úzkost, která mě dohnala k antidepresivům. Jsem studentkou vysoké školy, přítel si na mém vzdělání zakládal a moc mě podporoval. Moc jsme se těšili, jak se usadíme a založíme rodinu. Často se ptám, zda jsem chtěla opravdu tak moc. Tímto bych chtěla poprosit někoho, kdo si prošel tím samým osudem nejlépe v mém věku. Prosím nepište komentáře typu: jsi mladá, určitě si někoho najdeš. Je to hloupost. Nenajdu. Opravdoví chlapi zemřeli. ALEŠKU MILUJU TĚ, jediné na co se těším je, až se tam na hoře zase potkáme