Když zde na internetové diskusi čtu lidské příběhy o mnohaletém pečování o své nejbližší, kteří jsou mnoho let upoutáni na lůžko padá z toho na mě velký smutek. Ale ne z toho, že každý člověk musí jednou zemřít, ale z toho , že dnes , v roce 2015 není možné lidský život ukončit důstojně, bez trápení, bez toho aniž by z člověka byl nekomunikující ležák podělávající se do plen, a trpně čekající na svůj konec. Je to hamba našeho zdravotnictví a právního systému. Nechal by snad majitel takto trpět svého psa ? Přál by si někdo z Vás takto skončit ? Proč není u nás dosud legální ukončit život člověka, který mnoho let živoří v takovýchto podmínkách milosrdně a důstojně ? Život těžce dementního nepohyblivého a inkontinentního člověka, který se není schopen ani sám najíst rozhodně za důstojný nepovažuji. Proč mají privilegium "zemřít včas a bez trápení" pouze naši domácí mazlíčci, proč ne člověk ?