Milá Vlaďko,už jsem tady několikrát psala,mně zemřel manžel v březnu to byly 3 roky a bolest je stále neskutečná,někdy mně připadá,že pořád horší.Mám hodně děti a vnuky,ale ty nesou ztrátu tatínka a dědečka taky pořád těžce,takže jim nechci přidělávat starosti ještě já,někdy mám pocit,že všechno zkončím,ale nechci jim to uděla.Byli jsme spolu s manžel 41 roků a to,že už jsem v důchodu a hodně sama,tak o to je to všechno horší.Vy možná,Vlaďko,chodíte do práce,kde člověk musí přemýšlet,soustředit se a hlavně je mezi lidma.Pokud to tak je,tak Vám moc Vlaďko přeju,aby ten žal byl pro Vás snesitelnější a časem se alespoň trochu otupěl.Jinak zapomenout se nedá nikdy,ale musíme se snažit s tím naučit žít.Mně se to dosud nepovedlo.Na hřbitov taky pořád chodím nejméně jednou denně,vím,že mně to až tak někdy nedělá úplně dobře,ale stejně tam druhý den musím jít znova a tak je to pořád dokola,snad přijde čas,kdy alespoň trochu budu schopna vegetovat a to přeju Vlaďko i Vám Anna
In reply to V září mi zemřel manžel . by Anonym (neověřeno)