Dobrý večer, připadá mí,když čtu Tvé řádky,jakobych to psala já...Je to osm měsíců,co jsem manžela ztratila a připadá mi ta bolest čím dál větší. Přesně jak píšeš,cítím se jako by půlka ve mě umřela,jako by mi někdo vyřízl půlku srdce,a já ted s tím mám žít dál.Ale nevím jak?? Vím,že to nikdy nepřekonám,nemám proč žít,někdy mám pocit,že se z té bolesti už zblázním,že přijdu o rozum.Každý mi říká- to chce čas....Jenže kdo to nezažil,tak vůbec nemůže pochopit...
Také bych Tě ráda nějak povzbudila,jenže vím,že všechna slova jsou zbytečná..
In reply to Hanko prožil jsem to stejné by Anonym (neověřeno)