Přidat komentář

Milá Lucks,
přišla jsem sem po několika měsících, abych si přečetla, jak to zvládají lidé, kteří jsou na tom podobně jako já. Hned jsem si všimla nového příspěvku - Tvého. Vyděsil mě. Prosím Tě, napiš, že jsi v pořádku. Měli jsme v rodině dvě sebevraždy. Je to hrozné, nemělo by se to dít, ale některé slabší povahy to prostě nezvládnou a nemůžeme je odsuzovat, musí zažívat hrozná muka. Před rokem mi zemřela maminka. Nad sebevraždou jsem myslela vždy jen tak okrajově. Maminka sebevrahy odsuzovala, vždy tvrdila, že když si život nedali, nemají právo si ho vzít. Koukala na to očima MATKY. Tím mě maminka chrání i po své smrti. Je to těžké, také mám tátu, o kterého jsem se bála, že si poté vezme život, ale ustál to -odsuzuji ho však za jiné věci. Taky bych mu to neodpustila, ale časem bych ho pochopila. Znamená to, že tvůj tatínek tvoji maminku miloval tak moc, že jinou ženu by už nikdy nemohl milovat. Cítil se sám. Asi viděl, že jeho děti mají svoji rodinu a cítil se sám, nechtěl Vás ničím obtěžovat....je mi to líto. Drž se. A napiš prosím, že jsi ok.