Táta maminku velice miloval.ona měla 35 let a on 38let.Staral se o nás po její smrti jak nejlepe jen mohl.Ale bylo nám jasne,že bez ní ho život nebavi.Narodili se mu 3 vnuci..Ale on chodil po světě jak tělo bez duše.Po 15-ti letech od maminčiné smrti se oběsil.Nechal nás tu a já se strašně zlobím.Fotky mám schované,kdyz jdu na hrbitov,nedokazu se na neho ani podivat.Jak jsi mě tu mohl nechat.Jsem sama.?Mám kolem sebe spoustu lidí,ale nemám ty nejdůležitějši.A jak to vidím já?Přemýšlím nad sebevraždou...
