Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

míša
5. května 2016
Ahoj,strašně moc s tebou cítím,bolest vyléčí jen čas a dobří přátelé... je to boj...já ovdověla v 25 letech,kluci měli 7 a 2 roky,bylo to strašné,manžel měl rakovinu kůže,nevěděl o tom,metastázy na mozku,umřel za týden po té,kdy jsem mu volala záchranku pro úporné bolesti hlavy.Snad díky dětem,které mě potřebovaly jsem to zvládla, ale těch slz .. je to 25 let,mám už 15 let přítele, kluci jsou samostatní, ale stesk a láska k němu v srdci zůstane,zajdu na hrob s kytičkou a vím, že život jde dál, drž se, mysli na to, že ty tu jsi a vaše děti, ty chtějí žít, nechtějí vidět uplakanou maminku...mnoho sil ti přeju,a sluníčko do srdíčka posílam,ahoj,Míša

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?