Ahoj Ivano,když čtu tvoje řádky,připadá mi,že jsem to psala já....Můj manžel mi zemřel před 10 měsíci,bylo mu 48,dlouho bojoval s tou nejodpornější nemocí-rakovinou,tolik si vytrpěl,tak strašně chtěl žít,tolik bojoval. Mám taky strašné výčitky svědomí,že jsem měla udělat něco víc,že jsem mu měla nějak pomoct,je to šílený. Nejhorší bylo jej vidět jak trpí,jaké má bolesti,jak ztrácí lidskou důstojnost. Kdo to nezažil tak nepochopí.často se mi zdá ten stejný sen o manželově konci a jak umírá...je to šílený a nedokážu se s tím vyrovnat...Přeji Ti hodně sil a budu ráda,když mi napíšeš. Hanka
In reply to Ahoj Sabino, píšeš přesně to by Anonym (neověřeno)