Ahoj všichni v této diskuzi,i já mám bohužel zkušenost s úmrtím svého tatínka.Stalo se to 7.5.2013,a do dnes tomu nevěřím.Bylo to absolutně náhle,bez jakéhokoliv varování,infarkt,ve spánku.Večer před tím vše v pořádku,šel spát a už se neprobudil.Nikdy to nepřijmu a nesmířím se s tím.měli jsme bezvadný vztah.Následné dny a týdny po této tragédii byly prostě šíléné.sedět doma a čekat,že se otevřou dveře a on zase přijde,jako vždycky.V květnu to budou 2 roky,a mě přijde pořád jakoby se to stalo včera.Neskutečně mi chybí.Je pravda,že kdo to nezažil,tak nepochopí.Všechno je tak jiné,a přitom stejné v tom,jak si ten život plyne dál,a já vím.že už to prostě jiné vždycky bude.Pořád mám pocit,že je to jen nějaký sen,nebo hodně zlý vtip,a zase bude všechno jako dříve.Všem v této diskuzi,přeji hodně sil,je to moc těžké,moc....Eva.
In reply to Ahoj, by Anonym (neověřeno)