Zdravím, je měsíc po pohřbu tatínka, a mě je stále hůř a hůř. Chci aby se vrátil, stále hledám moment, kde jsem udělala chybu. Tak vše vypadalo nadějně, tolik oběhaných lékařů, tolik léků. Vše se povedla a pak najednou umřel v mém náručí. Mám pocit, že to nikdy nerozdýchám. Už nevím s kým si mám promluvit, ale ten co to neprožije, neví, o čem je tento smutek. Budu ráda za každou reakci, či rozhovor.
Jana
In reply to Tynko,takové pocity mám i já. by Anonym (neověřeno)