Tynko,takové pocity mám i já. Před měsícem a půl nám do nebes odešel taky tatínek byl moc nemocny a já bych si tak ráda říkala že už se má dobře a přála mu klid který tu poslední půl roku nemel ale moje srdce je tou zprávou tak bolavé a můj mozek to nehodlá přijmout,beru to že nekam odjel a přijede,je to hrozné pořád čekám kdy ho uvidím nejak to nemůžu strávit.nejhorší je když mi to nekdo připomene ač maličkostí co mi ho připomene je zle, dojde mi že se neco stalo,že to není jen sen..... a brečím :-(
In reply to Ahoj, by Anonym (neověřeno)